|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
host ::
RSS.